EEA grants

Oblasti monitoringu

Beskydy

Foto: Josefa Volfová

 Pohoří na česko-slovenském pomezí historicky byla a jsou i v dnešní době oblastí výskytu všech tří druhů velkých šelem, avšak pouze rys se zde v současné době trvale vyskytuje a rozmnožuje. Zejména Moravskoslezské Beskydy a Javorníky by ale mohly být vhodným prostředím pro medvěda, který je ze všech tří druhů velkých šelem nejcitlivější na kvalitu prostředí. 

 

 

Bílé Karpaty

Krajina Bílých Karpat. Zdroj: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/ Bílé Karpaty jsou dalším z česko-slovenských hraničních pohoří, kde můžeme pozorovat postupný návrat velkých šelem ze Slovenska. V severní části území se zachovaly zbytky starých bukových porostů, které vyhovují především medvědovi.  Ten je v současné době ze všech tří druhů velkých šelem asi nejčastějším návštěvníkem Bílých Karpat. Listnaté lesy v mírných nadmořských výškách jsou vhodným biotopem pro kočku divokou.

 

Broumovsko

Foto: Petr Kafka

Malebná krajina Broumovského výběžku nabízí velkým šelmám dostatek prostoru i potravy. O tom, že se sem velké šelmy v posledních letech skutečně začaly vracet, svědčí mnohé důkazy v podobě rysích a vlčích stop i fotografie z fotopastí.  Broumovskem také pravděpodobně vedou migrační trasy vlků z lužické populace.

 

 

České Švýcarsko



Zdroj: fotogalerie NPČŠ, http://www.npcs.cz/

Evropsky unikátní pískovcová oblast obklopující kaňon řeky Labe – krajina s hustými lesy a minimálním osídlením nabízí vhodné podmínky k životu zejména vlkům a rysům. Zatím zde byl opakovaně prokázán výskyt rysa ostrovida, díky geografické blízkosti německo-polské Lužice lze v budoucnosti očekávat rovněž výskyt vlka.

 

 

 

Jeseníky

Krajina Jeseníků. Foto: Martin Míček

Jeseníky představují pro velké šelmy ideální prostředí: lesnaté pohoří s těžko přístupnými oblastmi, které neumožňují intenzivní zemědělské ani turistické využití, zato však poskytují dostatek kořisti v podobě srnců, jelenů, kamzíků a divokých prasat. Výhodou je také geografická dostupnost Jeseníků pro karpatské populace velkých šelem stejně jako relativní blízkost německo-polské Lužice s prosperující vlčí populací. Na začátku roku 2016 přišly první důkazy o pobytu vlka obecného v Jeseníkách.

 

 

Více informací o výskytu velkých šelem v Jeseníkách

Kokořínsko-Máchův kraj

Foto: Tomáš Krajča V roce 2014 byla stávající Chráněná krajinná oblast Kokořínsko rozšířena o oddělenou oblast tzv. Máchova kraje v okolí Doks. Symbolickým dárkem pro nově vzniklou chráněnou oblast byly fotografie z fotopastí dokumentující návrat vlka do zdejší oblasti. Jeho výskyt byl monitorován již od jara 2014, snímky ze září ale potvrdily přítomnost celé vlčí smečky včetně vlčat. Aktuální monitoring potvrdil již třetí rozmnožování. Vlk si tak našel v českém vnitrozemí poměrně klidnou oblast, která v určitých místech také připomíná jeho původní domov: borové lesy německo-polské Lužice.

 

 

Krkonoše a Jizerské hory

Foto: Michal Bojda V Krkonošském národním parku se rys vykytuje zhruba od přelomu tisíciletí. Od roku 2006 je jeho přítomnost dokladována fotografiemi stop, od roku 2013 i snímky z fotopastí. Podobná je situace také v Jizerských horách, i když odsud existuje záznamů podstatně méně. Rys byl zaznamenán na fotopasti na začátku roku 2016. Vlk byl zatím v Krkonoších zjištěn jen ojediněle v letech 2011–2013.

 

Krušné a Doupovské hory

Foto: Martin Volf

Pro velkou část veřejnosti jsou Krušné hory symbolem průmyslovými imisemi zničeného pohoří, kde se ještě dnes projevují důsledky rozpadu jehličnatého lesa. Lesnatý komplex, který nejspíš kvůli své nedávné historii stojí tak trochu mimo zájem intenzivního turistického ruchu, by mohl být vhodným biotopem pro výskyt vlků či rysů.

Doupovské hory byly na seznam sledovaných lokalit zařazeny především kvůli monitoringu možného výskytu kočky divoké. Z habitatového modelu totiž vyplývá, že právě tato oblast by svým biotopem měla být pro výskyt této malé šelmy nejvhodnější. 

Šumava a Pošumaví

Foto: Josefa Volfová

Malebná krajina Broumovského výběžku, který je ohraničený Javořími, Jestřebími a Stolovými horami, je známá především svými skalními městy. Staleté osídlení a způsob hospodaření dalo vzniknout ekologicky a esteticky cenné krajině. V mozaice lesů a zemědělských pozemků, doplněné menšími sídly, liniemi stromořadí, remízky a drobnými stavbami, se tu zachovaly ostrůvky divoké přírody, zejména v těžko přístupném terénu skalních měst. Tak jako ostatní severočeská a východočeská pohoří i Broumovsko je z biologického a geografického pohledu vhodné pro výskyt velkých šelem.

 

 

Více informací o výskytu šelem na Šumavě a v Pošumaví naleznete v mapové aplikaci na map.translynx.eu a na webu translynx.selmy.cz

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr