EEA grants

Výskyt šelem v Beskydech

Pohoří na česko-slovenském pomezí historicky byla a jsou i v dnešní době oblastí výskytu všech tří druhů velkých šelem. Trvale se zde ovšem v současné době vyskytuje a rozmnožuje pouze rys. Přitom zejména Moravskoslezské Beskydy a Javorníky nabízejí vhodné lokality i pro medvěda, který je ze všech tří druhů velkých šelem nejcitlivější na kvalitu prostředí. Důležitým faktorem pro výskyt velkých šelem je lesnatost, která například v CHKO Beskydy dosahuje 70 % výměry. V Moravskoslezských Beskydech je lesnatost vyšší než v Javorníkách, kde se střídají lesní porosty s menšími lučními enklávami, které jsou pro medvěda velmi důležité z hlediska potravní nabídky. V odlehlých částech hor, zejména v centrálních Beskydech (Lysá hora, Smrk, Kněhyně), ale také v příhraničních oblastech na severu Beskyd (Mionší, Velký Polom) a v Javorníkách (hřeben Javorníků, Kaniakova skala, Čertov, Makyta) se dochovaly unikátní zbytky starých smíšených porostů, jejichž přítomnost je z hlediska velkých šelem důležitým faktorem.

 

Historický a současný výskyt velkých šelem

Rys ostrovid byl v karpatské části Moravy a Slezska vyhuben začátkem 20. století; několik zvířat migrujících ze Slovenska bylo uloveno v centrální části Beskyd ještě v letech 1908–1914. Trvalý návrat rysa na území Beskyd byl zaznamenán až po druhé světové válce. Naše největší kočkovitá šelma tu však byla znovu vyhubena (podle některých zdrojů jen významně redukována) na počátku 70. let, v době, kdy byl její lov legální. Po opětovném zákazu lovu se populace obnovila rekolonizací z Karpat. Obě periody obnovy populace souvisely se zavedením určitých opatření na ochranu rysa na Slovensku v letech 1936–1955 a po roce 1975, pozitivní vliv mělo rovněž rozšíření areálu výskytu v následujících desetiletích. V posledním desetiletí je početnost beskydské populace odhadována na 10–15 jedinců. Výskyt šelmy je zaznamenáván na většině území CHKO a navazující slovenské straně pohoří.

Deterministický monitoring identifikoval 6 dospělých rysů v Javorníkách v zimní sezóně 2011/2012.

Více informací o výskytu rysa ostrovida na česko-slovenském pomezí naleznete zde

Vlk vyfocený na fotopast v roce 2013 v Javorníkách. zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

Vlci byli v Západních Karpatech vyhubeni na začátku 20. století, a to jak na území dnešní České republiky, tak v severozápadní části Slovenska. Oblast středního a západního Slovenska začali vlci opět trvale osídlovat teprve v 80. letech 20. století; jejich návrat do Beskyd byl pozorován a prokázán v roce 1994. Zpočátku se jednalo odhadem o dva až tři vlky, v roce 1995 se v Beskydech trvaleji vyskytovalo pět vlků a následujícího roku bylo navíc zjištěno i šest vlčat. V roce 1997 se však počet vlků radikálně snížil; vlci se tu vyskytovali pouze ojediněle. Příčinou byl nejspíš nelegální lov. V následujících letech bylo opět zjištěno několik jedinců. Dnes lze výskyt vlka v Beskydech považovat spíše za sporadický. Vzhledem k menším nárokům vlka na kvalitu biotopu, jeho značné adaptabilitě a vysoké početnosti srnců a jelenů v Beskydech bychom očekávali podstatně optimističtější situaci. Za nejpravděpodobnější příčinu nižšího výskytu vlka tak považujeme legální lov této šelmy na Slovensku. 

Tato fotografie z fotopasti přinesla jeden z mála důkazů o přítomnosti vlka v Javorníkách (2013). Zdroj: Hnutí DUHA Olomouc

 

Medvědí stopy na poli nedaleko Třince. Foto: Tomáš Krajča

Karpatská pohoří na východní Moravě a ve Slezsku jsou jedinými místy v České republice, kde pravidelně zaznamenáváme výskyt naší největší šelmy, medvěda hnědého. Jsou nejzápadnějším okrajem Karpatské populace, která čítá zhruba 8000 medvědů a zahrnuje území Rumunska, Ukrajiny, Polska, Slovenska a České republiky. Před více než sto lety byli medvědi v České republice vyhubeni. Poslední medvěd byl prokazatelně zastřelen na Travném v roce 1887, pozdější zástřely od Valašské Bystřice a Hukvald nejsou považovány za věrohodné. Koncem první třetiny dvacátého století hrozilo, že také na Slovensku bude medvěd vyhuben. Na začátku třicátých let 20. století tam přežívalo jen několik desítek jedinců. Od roku 1932 byl medvěd na Slovensku zařazen mezi chráněné druhy živočichů a jeho počty na Slovensku opět stouply.

Díky tomu se začali od 70. let dvacátého století medvědi pravidelně objevovat také v moravských Karpatech, zejména v Beskydech, Javorníkách a v severní části Bílých Karpat. První novodobý záznam o pozorování medvěda na moravské straně Javorníků pochází z roku 1946 z oblasti Razuly ve Velkých Karlovicích. Na slovenské straně tohoto pohoří existuje více záznamů o výskytu medvěda z roku 1968 z obcí Kolárovice, Petrovice a Štiavnik.

 

 

Medvědí stopy na poli nedaleko Třince. Foto: Tomáš Krajča. Více informací o výskytu medvěda v okolí Třince a v podhůří Moravskoslezských Beskyd naleznete zde

 

 

 

 

Medvědi v Beskydech v roce 2012

Již na počátku jara 2012 byla zjištěna přítomnost medvěda v oblasti Malého Polomu. Je zajímavé, že stejný medvěd přešel během několika dní celé Beskydy až na okraj Veřovických vrchů a pronikl do střeženého vojenského areálu (muniční sklad), kde ho zaznamenaly bezpečnostní kamery. Totožnost medvěda prokázaly analýzy DNA vzorků srsti z oblasti Malého Polomu a vojenského areálu v Hostašovicích. Dále medvěd migroval až k Hranicím na Moravě, kde byl 20. 4. 2012 pozorován místním myslivcem. V další migraci do vnitrozemí republiky mu nejspíše zabránila dálnice s hustou dopravou. Poté se medvěd stejnou cestou vrátil zpět do Moravskoslezských Beskyd a jeho zpáteční cestu opět zdokumentovaly 26. 4. 2012 záběry kamerového systému z muničního skladu v Hostašovicích, kde strávil skoro celý den. Další medvěd byl ve stejnou dobu zjištěn podle čerstvých stop v okolí Lysé hory. Ve sledovaném území se tedy pohybovali minimálně dva jedinci. V tomto roce došlo také k jediné nahlášené škodě v Beskydech, kterou způsobil medvěd, jenž v září rozbil v odlehlé části hor u Morávky včelín.

Další jedinec se v tomto roce zdržoval také v Javorníkách v okolí Makyty a Pulčína. Podle souslednosti pozorování tento medvěd přešel v červnu po hřebeni Javorníků až do západní části Vizovických vrchů. Poté se opět přesunul do západní části Javorníků, kde se v okolí Makyty a Pulčína pohyboval až do konce vegetačního období. Je však zajímavé, že s příchodem prvního ochlazení a sněžení koncem října medvěd toto území opustil a směřoval opět do východní části Javorníků. Poté jsme už další pobytové znaky ani hlášení o tomto jedinci nezískali.

 

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr