Klasifikace nálezových dat
Při sběru a vyhodnocování terénních dat se tak můžeme setkat s řadou problémů, jako například existencí málo důvěryhodných (neověřitelných) dat. Může se stát, že konkrétní druh se v území vůbec nevyskytuje, ale pozorovatelé jej zde uvádějí na základě omylu nebo špatného určení. Pokud taková data nekriticky zahrneme do analýz, může dojít k nadhodnocení výskytu druhu (tzv. falešná prezence).
Hnutí DUHA Olomouc navrhlo po konzultaci s dalšími experty pro objektivní hodnocení dokladů o výskytu velkých šelem ve škále od nejpřísnější kategorie C1 (přímé doložení pomocí fotografie, nález uhynulého jedince či pozitivní DNA analýza) přes nálezy pobytových znaků, a to buď dokladované (C2a), nebo neověřitelné hlášení od věrohodných osob (C2b) až po neověřitelné hlášení veřejnosti (C3).
Klasifikace vychází z metodiky projektu SCALP (Status and Conservation of the Alpine Lynx Population), jehož cílem je koordinovat a standardizovat monitoring rysa v Alpách – pohoří, rozkládající se na území sedmi států. V praxi jsme metodou vyzkoušeli právě při hodnocení nálezových dat ze severních a východních Čech a z Jeseníků včetně přeshraničních oblastí jako jsou Krkonoše a Broumovsko. Metodika a prví případové studie byly publikovány v recenzované knize Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku (Kutal & Suchomel 2014) a odborném recenzovaném časopise Opera Corcontica (Flousek et al. 2014). Zde přinášíme shrnutí základních klasifikačních kategorií s krátkým vysvětlením:
C1 – „tvrdá“ data (dokladovaná, získaná vyškolenými nebo důvěryhodnými osobami)
- mrtvá těla šelem nebo jejich části
- chycení, opětovně vypuštění jedinci a telemetrická data o pohybu sledovaných zvířat
- fotografie a videonahrávky šelem
- vzorky trusu, moči nebo srsti (příp. tkání), u nichž genetická analýza prokázala druhovou příslušnos
Rys zachycený fotopastí v Javorníkách. Příklad nezpochybnitelného důkazu kategorie C1 – tvrdá data (Foto: Hnutí DUHA Olomouc)
C2a – „objektivní“ data (dostatečně a věrohodně zdokumentovaná, u nichž lze s velkou pravděpodobností vyloučit záměnu s jiným druhem, získaná vyškolenými nebo důvěryhodnými osobami)
- fotografie sérií stop nebo stopních drah rysa a medvěda
- věrohodné fotografie stopních drah vlka v kombinaci s dalšími pobytovými znaky, kdy lze vyloučit např. záměnu se psem
- fotografie trusu nebo vzorky trusu
- zvukové záznamy hlasových projevů
- zdokumentovaná kořist
Fotodokumentace rysích pobytových znaků typického vzhledu a velikosti s přiloženým měřítkem. Zdokumentoval vyškolený mapovatel, jde tedy o věrohodný záznam pobytového znaku,jež lze zařadit do kategorie C2a – objektivní data. (Foto: L. Kutalová)
C2b – subjektivní data
- všechna „tvrdá“ a „objektivní“ verifikovatelná data (C1 a C2), získaná z řad široké veřejnosti, u nichž nelze zaručit jejich původ
- nezdokumentovaná přímá pozorování, trus, stopní dráhy, hlasové projevy všech druhů šelem, získaná od vyškolených nebo důvěryhodných osob
- nezřetelné nebo neprůkazné fotografie pobytových znaků (s výjimkou jednotlivých stop vlka), u nichž je vyškolená nebo důvěryhodná osoba na základě terénního zjištění pevně přesvědčena o správnosti druhové determinace
Fotodokumentace stopy, ze které nelze jednoznačně určit původce, ale nálezcem je vyškolená osoba, která je na základě dalších nalezených stop přesvědčena, že jde o stopy rysa. Příklad kategorie C2b – subjektivní data (Foto: L. Kutalová)
C3 – nedostatečná data
- nezřetelné nebo neprůkazné fotografie šelem, jejich stop, trusu a jiných pobytových znaků, které nespadají do kategorie C2b
- nezřetelné nebo neprůkazné nahrávky hlasových projevů, nejednoznačné vzorky trusu
- údaje o jednotlivých stopách vlků, pocházející z řad veřejnosti i vyškolených mapovatelů
- nezdokumentovaná přímá pozorování, trus, hlasové projevy, stopy všech druhů šelem získané širokou veřejností
Fotodokumentace stop, které by mohly patřit vlkovi, ale stejně tak by mohly být psí. Vyškolený mapovatel v lokalitě kromě několika dalších podobných stop nenašel žádné jiné pobytové znaky pro přesnější určení. Příklad kategorie C3 – nedostatečná data (Foto: L. Kutalová)
Identifikace pobytových znaků není vždy zcela jednoduchá. Rozhodujícím znakem pro zařazení do kategorie C2a by měla být existence průkazné dokladová fotografie. Z důvodu kompatibility dat na mezinárodní úrovni je však užitečné data získaná od důvěryhodných, ale například nevyškolených osob (C2b) evidovat samostatně od dat získaných od širší veřejnosti (C3). Návrh klasifikačních kritérií pro ČR byl upraven také pro potřeby monitoringu dalších dvou druhů velkých šelem (vlka a medvěda).
Pobytové znaky nebo snímky, u kterých je pravděpodobnější, že nepatří sledované velké šelmě, jsou z dalšího hodnocení vyloučeny. Rovněž jsou vyřazeny záznamy, u nichž je podezření, že jsou podvrhem nebo například zvířetem nafoceným v zajetí. U zdokumentovaných nálezů velkých šelem je doporučeno, aby validační známku ke každému nálezu přiřazovaly nezávisle na sobě dvě osoby s minimálně pětiletou zkušeností s terénním monitoringem hodnocených druhů.
MIROSLAV KUTAL
