EEA grants

Monitoring velkých šelem a kočky divoké ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000

Monitoring velkých šelem a kočky divoké ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000

Autor: M. Kutal, M. Váňa, M. Bojda, B. Turbaková, J. Krojerová, P. Hulva, B. Černá Bolfíková, V. Woznicová, J. Pospíšková, J. Beneš, L. Kutalová, J. Kristianová, J. Machková, J. Flousek, J. Šimurda, P. Kafka, L. Žák, V. Tomášek, & D. Romportl

Rok vydání: 2016

Kategorie: Odborná publikace

Typ: Studie

Vydavatel: Hnutí DUHA Olomouc

Místo vydání: Olomouc

Počet stránek: 46

Téma: Ekologie a biologie, Migrační bariéry a fragmentace, Ochrana velkých šelem, Monitoring a výskyt, Vlk, Rys, Medvěd

Popis

Studie shrnuje výsledky strukturovaného monitoringu velkých šelem a kočky divoké, který probíhal v letech 2015–2016 v 44 evropsky významných lokalitách a v jejich okolí. Hlavním cílem bylo přinést srovnatelná data o aktuálním výskytu velkých šelem především v severních a východních Čechách a v karpatské části ČR a vytvořit základ pro strukturovaný monitoring populací, prováděný jednotnou metodikou. Mezi hlavní metody patřilo sledování pobytových znaků, fotomonitoring, genetický monitoring a habitatové analýzy.

Hlavní zjištění:

  • Celkem bylo aktivně sledováno 241 kvadrátů sítě 5 × 5 km; výskyt rysa byl věrohodně zjištěn v 37 kvadrátech, vlk v 24 a medvěd v 8 kvadrátech; dosud se jednalo o plošně nejrozsáhlejší systematický monitoring velkých šelem na území ČR.
  • Mimo jihozápadní Čechy (kde monitoring nebyl zaměřen) je jedinou oblastí, kde se rys ostrovid rozmnožuje, oblast Beskyd (Moravskoslezské Beskydy a Javorníky). V zimě 2015/2016 zde bylo pomocí deterministického monitoringu rozlišeno 10 různých jedinců včetně 5 samic, kterým se během léta 2015 narodilo minimálně 11 koťat (průměrně 2,2 mláďata na samici). V severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd a ve Vsetínských vrších se však rys vyskytuje pouze sporadicky nebo vůbec; celková populační hustota je tak relativně nízká: zhruba 1 rys na 200 km2.
  • Genetická variabilita beskydské populace dosahuje středních hodnot srovnatelných se slovenskou populací. Zejména jedinci z Javorníků jsou si blízce příbuzní a dochází zde ke křížení mezi rodiči a jejich potomky, na úrovni populace se však efekt inbreedingu zatím neprojevuje.
  • V Jizerských horách, Krkonoších a v Jeseníkách byl rys zjištěn pouze ojediněle. Podařilo se získat vzorek jedince z Jizerských hor, který se zdá geneticky odlišný od jedinců z Beskyd, ze Slovenska nebo Šumavy a pravděpodobně se nejedná o poddruh rysa karpatského.
  • Středoevropská nížinná populace vlka expanduje i na území ČR. Byla potvrzena reprodukce ve dvou smečkách: v Ralské pahorkatině a na Broumovsku. Různá míra frekvence nálezů pobytových znaků vlka byla dále zjištěna z Beskyd, širšího okolí Jeseníků, Jizerských hor, ze Šluknovského výběžku a z Krušných hor. Genetický původ zvířat zaznamenaných mimo severní a východní Čechy nebyl zjištěn. Dlouhodobě sporadický výskyt vlků v Beskydech je pravděpodobně stále ovlivňován lovem na Slovensku.
  • Byla zjištěna přítomnost křížence vlka a psa poblíž Rumburku v severních Čechách, což zřejmě souvisí s malou populační hustotou na okraji expandující populace. Jedná se o ojedinělý jev a od roku 2003 jediný potvrzený případ hybridizace zaznamenaný v rámci celé středoevropské nížinné populace. Tato populace má mírně nižší genetickou variabilitu než karpatská populace, což může souviset s efekty hrdla láhve a dalšími demografickými procesy na okraji areálu.
  • Přítomnost medvěda hnědého a kočky divoké byla v rámci projektu potvrzena jen v oblasti moravsko-slovenského pomezí, na území ČR vždy jen samostatní jedinci bez známek reprodukce. Výhledově ale nelze častější výskyt zejména kočky divoké vyloučit, recentně je kočka divoká doložena také z Pošumaví.

Stáhnout publikaci Stáhnout publikaci

Copyright © Hnuti DUHA Olomouc

vytvořil Michal Kandr